upāp | उपाप् | upAp
upāp | उपाप् | (upa- | उप- | √ 1. āp | आप् |) P. -āpnoti | -आप्नोति |, to arrive at, reach, obtain, TS. vi; ŚBr.; AitBr.; AitĀr.; TUp. : Desid. P. upepsati | उपेप्सति |, to endeavour to win over or conciliate, MaitrS. ii, 1, 11; Kauś.; Gobh. i, 9, 5.