trap | त्रप् | trap
trap | त्रप् | cl. 1. ˚pate | ˚पते | (pf. trepe | त्रेपे |, Pāṇ. vi, 4, 122) to become perplexed, be ashamed, Rājat. iii, 94 : Caus. trapayati | त्रपयति |, or trāp˚ | त्राप्˚ | id., Dhātup.; trap˚ | त्रप्˚ |, to make perplexed or ashamed, Śāntiś. iv, 15; cf. apa- | अप- |, vy-apa- | व्य्-अप- |; tfpa/la | त्फ़्प/ल | and tf/pra/ | त्फ़्/प्र/ | (?).