pruṭ | प्रुट् | pruT
pruṭ | प्रुट् | cl. 1. P. Ā. pro/ṭati | प्रो/टति |, ˚te | ˚ते |, to pant, neigh, snort (as a horse), RV.; ĀśvŚr. : Caus. proṭayati | प्रोटयति |, to employ force, Āpast. : Intens. (only p. po/pruṭat | पो/प्रुटत् |) to snort aloud, RV. i, 30, 16 (cf. √ proṭ | प्रोट् |).