kās | कास् | kAs
1. kās | कास् | cl. 1. Ā. kāsate | कासते | (perf. kāsāṃ cakre | कासां चक्रे |, Pāṇ. iii, 1, 35 (see also Comm. on Bhaṭṭ. v, 105); cakāse | चकासे | or kāsām āsa | कासाम् आस |, Vop.), to cough, Suśr. (once P. Pot. kāset | कासेत् |).
2. kā/s | का/स् | f. cough, AV. i, 12, 3; v, 22, 10 and 11.
2. kā/s | का/स् | f. cough, AV. i, 12, 3; v, 22, 10 and 11.